Staré a nové Tachovsko

Tachovsko - vzniklo mnoho publikací, průvodců, knih se starými fotografiemi, místní publikací obecních a městských, ba dokonce legend, bájí a pověstí.

Na téhle webové stránce Vám představujeme několik obcí, které budou v průběhu času doplňovány - snad se stanou náměty na víkendové výlety, či letní prázdniny.

Na místě dnešního okresu Tachov, bývalo v 19. století vícero soudních okresů - Bezdružice, Planá, Přimda, Stříbro a Tachov. Zaniklé Domaslavičky a Výškovice na severním okraji, jejich zástavba byla odlišná od ostatních vesnic Tachovska spadala již pod okres Teplá - dnes okres Cheb.

Pás lesů a kopců na západě - Český Les, střídá pás polí a zalidněné území Tachovské brázdy, až dorazíme na východ - Bezdružická pahorkatina, kde je území méně lidnaté a lesy se zde střídají s lány polí a pastvin nad údolími potoků - Kosí, Úterský, Hadovka. Na jihu pak krajina ohraničila současný okres Sedmihořím, jež se zdáli tyčí nad krajinou.

Ve většině obcí Tachovska, oproti stavu předválečnému, klesl počet obyvatel. Vyjma měst - Tachov, Stříbro, Planá, Bor a obcí Konstantinovy Lázně, Záchlumí, Sytno.

Nyní uvedu příklad dvou obcí, kdy se jedna vylidnila a druhá naopak přilákala obyvatele.

Těmi obcemi jsou Michalovy Hory a Záchlumí. Michalovy Hory, původně hornické městečko v hlubokém údolí, na okraji Slavkovského Lesa, mělo přes 700 obyvatel. V současné době, žije v oblasti mimo hlavní komunikace, v drsné romantické krajině něco okolo 70 obyvatel. 

V Záchlumí, původně chudé vsi, kde se živili převážně zemědělstvím za poslední léta vyrostlo na 40 nový domů, Strojní traktorová stanice, která se dnes jmenuje OK, Záchlumí a dává pracovní příležitosti nejen obyvatelům obce. Záchlumí leží 2 km od hlavního tahu Plzeň - Cheb na silnici odbočující do Konstantinových Lázní. Zde stoupl počet obyvatel z necelých 220 obyvatel na 400 obyvatel.

Jiné vsi byli vysídleny z důvodu hraničního pásma, další se nedosídlily z toho důvodu, že byli v krajině, jež vyžadovala velké úsilí a vnitřní sílu. Takto byli vysídleny například Výškovice, nebo také Bažantov.

Další i přes marné pokusy po požárech, již nebyly dosídleny vůbec, nebo dosídleny částečně - Nová Ves u Tachova a Pořejov.

Místa, na nichž stáli bývalé obce byli někde zcela rekultivovány - jako je například Jedlina - kde jsou dnes pastviny,nebo torza domů zarostly křovím a bujnou vegetací, jako tomu je v již zmíněném Bažantově.

Bývalé obce, jež stávaly ve vyšší nadmořské výšce nezarostly tak jako v té nižší u potoků a řek. Listnatým stromům se zde tak nedaří, jako je tomu níže.

Z polí zmizely meze a vznikly dlouhé lány. Kompenzuje to však snad jen fakt, že dnešní Tachovsko má více lesů, než tomu bylo dřív.

Neustále zde pozvolna roste počet obyvatel. Tachovsko se ještě dosidluje a to nejen lidmi z vnitrozemí, ale také početnými menšinami Romů, Vietnamců a v neposlední řadě také Holanďanů. Pokud budeme počítat jako menšinu i Slováky, tak těch na Tachovsku žije také dost.

Tachovsko je dnes protkané naučnými stezkami a cyklotrasami, jež Vás dovedou i do míst, které běžnému člověku byli po dlouhá léta znepřístupněny a pomocí tabulí se dozvíte něco z historie i současnosti míst, které navštěvujete.

Mnohé hřbitovy byli po revoluci v zaniklých obcích revitalizovány původními obyvateli, jako je tomu v Nových Domkách. Rozpadajícím kostelům svitla naděje na záchranu - jako například v Lestkově. Jiné na ni ještě čekají - například Kšice.

Krajina Tachovska má svou duši, plnou zaniklých míst, které čekají na své znovuobjevení, zmizelých budov, tradic a historie, kterou dnes píšeme my.